myslivost, -i f.
k myslivý
1. mysl, rozum, schopnost usuzovat
2. myšlení, přemýšlení
3. myslivost, lovení zvěře; způsob, druh lovu zvířat
Sr. hoňenie, lov́enie, myslnost
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 3. 5. 2024).
myslivost, -i, fem., náklonnost k myšlení, ku přemýšlení Jg., rozmýšlivost. — Ona ť (milenka) veď byla mé vše utěšenie, méj všie myſliwoſti kratochvil Tkadl. 9b. myslywost speculatio Cath. 177a, myſliwoſt ingenium docile MamV. — Rozmýšlivost při honech a lovích zvěře, pak umění lovecké, lovení, Jagdkunst. Ku přielišné v loviech myſlywoſty mnozí přikládají (mysl) Štít. uč. 91b. Ani malý ani veliký aby nic nehonil od počátku měsiecě marcě až do měsiecě října, ani kterým kunštem neb myſliwoſti aby žádný žádného zvieřátka najmenšieho nepopadl Mill. 67a; tu jest sokoluov i jiných ptákuov dobrých k miſliwoſti dosti t. 38a; ti mají sokoluov a jiných ptákuov k miſliwoſti bez čísla t. 64b; (sokolčí) vypustie sokoly a jiné ptáky, kteréž mají k myſliwoſti, a což ptactva uhonie, nesú před krále tamt. Buď pilen myſliwoſti NRada 1352. (Lidé poddaní) aby všelijakých myslivostí prázdni byli a… ručnic aby neužívali ArchČ. 22, 298 (z r. 1585).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
myslivost, -i f. přemýšlivost, přemýšlení; lovecké umění, lovení
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
myslivost f. = myšlení, přemýšlení; — lovení
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.