mišpile, -e f.
mišpule, -e f.
nyšpule, -e f.
nešpule, -e f.
k lat. mespilum a střhn. mespil, nespil
1. mišpule, keř n. strom s jedlými plody podobnými jablkům
2. trnitý keř n. strom s jedlými plody podobnými jablkům
3. plod „mišpile“ 1 n. „mišpile“ 2 (?)
Dolož. též jako mnišpule, miškpule. Sr. mišpilic, mišpilicě
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 12. 5. 2024).
mišpile, mišpule, nyšpule, -e, fem., Mispel; lat. mespilum, stněm. mespil, nespil Mikl. Etym. Wtb. 198. — myſpule escula Synon. (esculum = Mispel Diefb. Gloss.); miſſpule esculus RVodň. 46c; myſſpule RostlD. 77b, t. 90b; —- vezmi … švestky, myſſpule LékA. 81a. niſſpile esculus Lact. 262c; niſſpile mespila t. 263c; nysspule *cerebracus Rozk. 1133; nyſſpule mespila RostlF. 12a, ApatFr. 169a; nyſſpule Háj. herb. 10a, t. 62a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².