mazánek, -nka m.
k mazaný
1. relig. čí (boží) „pomazanec“, kdo je „pomazaný“ 3, kdo je zasvěcený (posvěcením předurčený) k duchovnímu poslání
2. expr. (melior.) (o potomkovi) mazánek, miláček
K 2: jen BechMuz. Dolož. též jako vl. jm. osobní Mazánek
Autor: Irena Fuková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024).
mazánek, -nka, masc., pomazaný, der Gesalbte, překlad ř.-lat. Christus, Χριστός. — Kniežata sešli sú sě proti pánu a proti mazanku jeho adversus Dominum et adversus christum eius Kladr. žalm 2, 2; že ste nestřěhli pána svého mazanka božieho christum Domini Comest. 138a; proti mazanku božiemu t. 141a. Srov. mazanec. — Příjm.: Něta Mazankonis Lún. ks. 1408.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mazánek, -nka, mazaný m. Pomazaný (o Kristovi): proti mazánku božiemu
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.