mačka, -y f.
máčka (?), -y f.
sr. macek
bot. máčka, rostlina s tvrdými a pichlavými ostny
K původu a kvantitě sr. V. Machek, NŘ 28, 1944, s. 106 a Machek, Etym. slov.² s. v. mačka
Sr. kotačka, kotvicě
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 10. 5. 2024).
máčka, -y, fem., rostlina toho jména, eringium, Brachdistel. — maczka tak řečené kořenie má tyto moci LékA. 127b. — maczka LékB. 162b; maczky vel kotvice iringi vel centum capita t. 118b; maczky vel kotvice eringium SlovA.; maczka neb kotvice hirincus (sic) MamA. 14a, t. 24a; maczka MamV., maċka t.; maczka RostlD. 74b, RostlF. 10a, t. 11b; macžka, kotwice centum capita Lact. 268a; maczka iringos (sic) RVodň. 40b, maczka centum capita t. 37a. — maczyka (sic) wallende dyſtel Synon.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².