|
|
|
lécěti, -ěju, -ie ipf. 1. co (lovné zařízení) komu, čemu líčit, nastražovat 2. líčit, klást léčky (nástrahy) 3. co (zhoubného) komu strojit, chystat, připravovat Rukopisné formy leczes (AlxV 1962, 2. sg. préz.) a lechze (AlxH 269, 3. sg. préz.) chápe J. Gebauer jako novotvary tohoto slovesa léčeš, léče podle sloves 5. třídy typu tesati (sr. GbSlov s. v. a GbHistMluvn 3/2, 339); F. Trávníček je chápe jako lečeš, leče, tj. jako tvary slovesa léci, *laku/leku (sr. V. Vážný, Alexandreida, Praha 1963, s. 227). Sr. nastražiti, nastrojiti, polékati Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 4. 5. 2024). 
lécěti, -cěju, -cieš, a také léču, -češ, impftiv., líceti, nástrahy, léčky strojiti, aufstellen, Schlingen; Fallen legen; stsl. lęcati, -čą illaqueare, z lęk-. — Syn ciesařuov… dotud leczal, by jie (Lukrecie) došel, až i přišel v noci u pokoj její Šach. 299a. — Kto má mnoho, mnohým jest v závist, mnozí lecziegy jemu, kak by jeho ujieti mohli ŠtítVyš. 65b, lécěti komu. — Diábel osidla leeczije Štít. ř. 19b, l. osídla; nepřietel leeczije osidla t. 26b; diábel osidla jemu lećye ŠtítBud. 178; (diáblové) každému leczegy osidla Štít. uč. 107b. (Antikrist) osidla leczy věrným lidem ChelčPost. 16b. Kto sě zle druhem peče a osidlo jiným lechze, řiedko sám jeho uteče AlxH. 7, 23. (Člověk) teneto leczie jeho nohám rete expandit Ol. Prov. 29, 5, l. teneto, tenata; muž… teneto leczie krokuom jeho Pražsk. tamt.; proč vy pak lyczete (sic) tenata vašeho bludu? Otc. 53b. Zle sě námi, světe, pečeš, jakžto ptáčkóm prúhla leczes AlxV. 1962, l. prúhla. Lest v sladkosti lecie púto Baw. 40, l. púto. Pavúk své lsti sietky letzal Čtv. (Rozb. 694), l. sietky. Pasti lijceti Háj. herb. 16a, l. pasti. (Chytří) tisknúc sprostnějšie od jich pravdy, leczegycz jim chytré řeči Štít. uč. 79b, l. řěči. Ze lstí, ješto jsú nepřietelé leczely t. 89a, l. lsti. — Ptáčník na ptáky lijcý RešSir. 101a, licegij na nedvědy Háj. herb. 299b, lécěti, líceti na ptáky atp., z toho neporozuměním nč. líčiti na ptáky atd. — Ot střely, kteráž lécíe ve dne a sagitta volante Kladr. žalm 90, 6, lécíe omylem. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lécěti, -cěju, -cieš i léču, léčeš ned. klást, strojit léčky, nástrahy, úklady; lécěti osídla, teneto, tenata, sietky, púta, pasti; lécěti ptáčkóm prúhla líčit na ně; lécěti lsti; lécěti řěči lstivě mluvit Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
lécěti nedok. = strojiti (úklad, lest), léčky strojiti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|