lupati, -aju, -á ipf.
vydávat temný praskavý zvuk; (o kosti ap.) lupat, praskat; (o řiti) prdět (vulg.)
Sr. lúpati, třěsktati, třieskati
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).
lupati, -aju, -áš, impftiv., puffen, zucken. — Při dotčení zvieš, lupa-li to vehnutie čili nic Sal. 604. Ovci střihú, koze řit lupá Přísl. (Výb. I, 844).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².