|
|
|
lektati, -cu, -ce ipf. též lesktati, -cu, -ce ipf. též lechtati, -cu, -ce ipf. též loktati, -cu, -ce ipf. 1. koho v čem čím lechtat, šimrat někoho na něčem něčím 2. lechtat, dráždit, vzbuzovat příjemné vzrušení (pocit) 3. lektati ušima číma, komu, lektati uši komu čím (řečí), lektati v uši koho uspokojovat něčí sluch (tj. meton. někoho) něčím příjemným, tj. vlichocovat se, pochlebovat někomu K 3: sr. často citovaný biblický verš 2 T 4,3 Sr. polektávati, lahoditi, oblisovati, okojovati, pochlebovati Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 7. 5. 2024). 
lektati, lechtati, lekstati, lesktati, loktati, -cu, -ceš, impftiv., lechtati, kitzeln. Podle Mikl. Etym. Wtb. 163 prý z leht-, čemuž svědčí mrus. łehotity; ale pro češtinu dlužno vycházeti z lekta-. To změnilo se jednak v lechta-, lokta-, jednak tu proniklo mimovolné -s- a bylo leksta-, dochované v dial. (doudl.) lekstati Kotsm. 14, a z toho dále leskta-, lestka- a lestkta-, čehož doklady hojnější v. v článku předcházejícím lektánie. — V tom sobě uší lektati nedaj Puch. 318b, lektati uši; abyšte uši lektali Hug. 4; věci, kteréž tak lekczy uši bláznóm ChelčPost. 94b; jestliže (oni) uši lidské lekczy si aures populi mulserint Pr. předml. VI; lektagi mulserunt MamE. 306a. (Lidé) sberú sobě mistry pochlebné, aby je loktali w v́ẛi HusPost. 87b, loktati v úši. — Motus carnales, qui sieut serpentes homines pruriunt lebtagi (sic) HusKázD. 181b. (Lidé) shromazdie sobě mistry lechcice ušima magistros prurientes auribus Koř. 2 Tim. 4, 3 (za to Br.: majíce svrablavé uši); shromaždie sobě mistry leſkcícíe ušima Kladr. tamt., lekcyce ušima Pernšt. tamt., lekczicze ušima prurientes MamD. 316a; mistry lekczyci ušima BiblJ. γ tamt. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lektati, lechtati, lesktati, loktati, -cu, -ceš ned. lechtat; vzrušovat, dráždit (obyč. příjemně); lektati v uši příjemně šimrat v uších, pochlebovat; lekcící ušima příjemný na poslech Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
lektati (loktati) nedok. = lechtati; lektati v uši = pochlebně mluviti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|