koneční adj.
konečný adj.
k konec
1. konečný, umístěný na konci
2. krajní, umístěný na kraji
3. konečný, závěrečný, nastalý nakonec
4. konečný, poslední, zvl. završující, vrcholný; relig. odehrávající se na posledním soudu
konečné, -ého n. konec, co přichází jako poslední
5. konečný, závěrečný, výsledný
6. gram. účelový, zaměřený na výsledek
7. (o úkonu) úplný, dovedený do konce, (o ději) trvalý; relig. věčný; teol. svrchovaný, absolutní
8. konečný, definitivní (opak k „nekonečný“ 3)
9. jistý
10. vymezený, stanovený, určitý
Ojed. stupňováno (naše liť jest rovnějšie a konečnějšie podávanie ListářRožmb 4,21, 1449). – Dolož. též jako vl. jm. osobní
Autor: Petr Nejedlý