kloček, -čka/-čku m.
k klok
krátký pláštík, zvl. zvonovitého tvaru
Dolož. též jako vl. jm. osobní Kloček
Autor: Barbora Hanzová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).
kloček, -čka, -čku, masc., demin. z klok. — klocžek krátký a vlasy dlúhé ChelčSíť. 157b. Jiní kloczkow… požíváchu, aby tiem ohebnější byli colobiis Comest. 43b. — kloczek chlamys Veleš.; kloczky palliola MamD. 309b, MamE. 319b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
klok, demin. kloček, -čka, -čku m. druh pláště, pláštík: kloček krátký a vlasy dlúhé
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.