kadeřě, -ě f.
též kadeř, -ě m.
1. kadeř, zvlněný pramen vlasů
2. v pl. kudrnaté, vlnité vlasy
3. svatého Jana kadeřě komonice
K 1: dolož. jen v pl. Sr. lilík
Autor: Barbora Hanzová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 4. 5. 2024).
kadeřě, -ě, fem., zpravidla plur. kadeře, -í, gekräuseltes Haar; souvisí s kudr-n- stsl. kądrjavъ crispus. — Buoh neuměl ani tváři ani kaderzij ani jiných údóv dobře stvořiti ChelčPost. 216b; aby potřasujíce dlúhých vlasuov přes ramena kaderze lámali ChelčPař. 191b; kaderzie tvé comae Ol. Cant. 7, 5. — kaderze crispities Prešp. 1190, crispimen BohFl. 377, kaderzie crispities Diefb. — Příjm. mužské: Kaderzye UrbHrad. 10.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².