jěptiška, -y f.
ojed. jěbtiška, -y f.
též jěpčiška, -y f.
sr. střhn. eptissin, ebtissin, eppetisse, abtissine
1. představená ženského kláštera, abatyše
2. jeptiška, řeholnice, členka církevního řádu
Dolož. též jěptička. Dolož. též jako vl. jm. osobní (m.) Jěptiška, Jěbtiška. Sr. abatyšě, mniška, panna
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024).
jěptiška, jěbtiška, -ička jěptička, jěbtička, -y, fem., jeptiška, Nonne; z abbatissa. — Zlé gieptiſky Hrad. 106a; gieptiſky i kanovníci t. 106b. Kněžie, gepticzky i mnišie HusPost. 28b. gyeptyſſka monialis Rozk. 1701, geptyczka též Prešp. 956; gebtiſſka Ezop. 168a; v-geptice ABoh. 40a, nejasné. — Příjm. mužské: Geptisska TomZ. 1486 h 146.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².