|
|
|
jutro, -a m. 1. jitro, ráno, denní doba od rozednění do dopoledne z jutra, za jutra, k jutru, v jutřě zrána z jutra, za jutra, k jutru, v jutřě časně, brzy 2. zítřek, následující den v jutřě, jutřě nazítří, zítra; (sr. ESSČ s. v. „zajtra“; StčS s. v. „nazajtřie“ 1) 3. východ, světová strana, na níž ráno vychází slunce 4. čeho, jaká plošná míra kolísající hodnoty o rozloze pozemku zoraného jedním spřežením za jeden den, tj. od jitra do večera (sr. ESSČ s. v. „hon“ 4) Někteří autoři uvažují o homonymním původu významu 4 a odvozují jej od střhn. jūchert (příbuzné s lat. iugerum), sr. Machek, Etym. slov.² s. v. jutro² Autor: Hana Kreisingerová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024). 
jutro, jitro, starší utro, -a, neutr., jitro, Morgen; stsl. utro diluculum. — Učiň to po tři gytra Chir. 217a. — Dobro-jutro v. dobrojtro. — Ot utra dokonáš de mane finies ŽGloss. Ezech. 13 (srov. laš. za-utra, 2slab., BartD. 1, 105), ot yutra až do večera ŽWittb. tamt., ot giutra ŽKlem. tamt.; ot gyutra až do večera DalC. 20. — Úfal sem až do giutra ad mane ŽKlem. Ezech. 13, do gitra ŽWittb. tamt. — K večeru vzbydlí pláč a k yutru radost ad matutinum ŽWittb. 29, 6. — Tu bliz sebe stáchu… hřecké i pohanské vojě…, neb jim bě věděti dáno, že jakž iutrzie bude ráno, jedaž sě slunce prosvieti, tu sě spolu vojem snieti i dojíti bylo vojě AlxH. 4, 32, jutřě (lok. bez předložky), v jitru; že jakž gytrzye bude ráno AlxV. 1286 (místo stejné); veždy boj iutrzie ztratím (plur., reptají Řeci) AlxH. 10, 28. — (Róžě) w gitrzie sě otvierá Kruml. 429b, v jutřě, v jitru, za jitra, ráno; w gitrze in mane Pernšt. 33, 2, každého jitra Br. tamt. — Dnes snad chodíš zdráv i jasen a w yutrzye budeš uhašen AlxV. 1870, v jutřě, v jitru nejbližším, zítra ráno; (já) w gytrzie tobě otpovědě Leg. Schwatz. 2; w gitrſie velmi ráno Porfyriu jest vzkázáno, by atd. KatBrn. 324; w gitrzye ráno (surge itaque nocte) et primo mane (irrue super civitatem) Ol. Súdc. 9, 33. — Když zagytra jiuž boj chtěchu vzieti, Závišě káza královi pověděti, chtěl-li by mu milostiv býti, chtěl by mu zagyutra užitečně poslúžiti DalC. 92, zajtra DalJ. tamt. z rkp. Z, L, za jutra, za jitra t. nejblíže příštího; zagytra u pravé zořě by Čech sám sedm na téj hořě t. 2; tato tma jest příklad toho, že nás umře zagytra mnoho AlxV. 2537. Odtud zajtra cras, v. t., nč. zejtra. — (Darius) chtě zvěděti, lida co je, spudi vše v jednu hromadu, jakžto pastýř činí stádu, čite zgytra až do noci, však nezvědě všie své moci AlxV. 1110, z jutra, z jitra = od rána. Pokáza sě zvieřinicě, jakžto zyutra domovnice AlxV. 2345, z jutra, z jitra = z rána, ráno; tak některá domovnice zgytra přečte své ovčice AlxV. 1113, mane novo Gualth. 2, 61; vládnú jimi pravedlní z yutra in matutino ŽWittb. 48, 15, z iutra ŽGloss. tamt.; knězě (Bracislav a Svatopluk) zgyutra lidi v boj svedesta DalC. 53, v překl. stněm.: des morgins; — (Ježíš) zgijtra na počátku dne v zahradníkovéj podobě ukázal sě Štít. ř. 188b, z-jutra, z-jitra = zítra cras; vévoda káza kněziu pověděti, že chce zgytra s ním boj vzieti DalC. 89, v překl. stněm.: er wolt morgin stritin. — U významu přeneseném jutro, jitro = přijatá míra polní, jako něm. Morgen, pův. = kolik pole jedním spřežením za jitro se dá zorati, srov. střlat. dies = tantum terrae, quantum quis per diem uno aratro arare potest Kl.5 261; podle Podolského r. 1617 jitro pole = 9 čtverečních provazců = 8112 čtver. loket. Desět gytr decem iugera Pror. Isa. 5, 10; deset gitr vinničných Pernšt. tamt.; tři sta záhonuov gitr Otc. 1a; gitro iuger Prešp. 664; gytro iuger SlovBrn. 338, BohFl. 269, Nom. 66a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
jutro n. jitro: z jutra od rána; jutřě, jitřě, zjutra, zjitra ráno; jutřě, v jutře, za jitra zítra; jutřě ráno zítra ráno Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
jutro n. = jitro; — v jutřě = zítra ráno; za jutra = zítra; z jutra, z jitra = zítra; zrána; — jutřě, jitřě (6. p.) = za jitra, zítra Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|