jěktati | ESSČ | GbSlov | MSS |

jěktati, -cu, -ce ipf.

1. vydávat zvuk, zvl. pronikavý, naříkavý ap.

2. (o zubech) jektat, drkotat

Sr. kvieliti, zjěktati

Autor: Jana Zdeňková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.9, citován stav ze dne 24. 4. 2019).

 


jěktati, -cu, -ceš a -taju, -áš, impftiv., jektati, hořekovati, lärmen, wehklagen. — Ciesař křiče gektagye…, roztínaje zuby slova Kat. v. 2949. Cum homo sonaverit in corde suo gektati bude HusKázD. 187d. (Maria) kvielíci i gekczyczy Hod. 52b. (Anna) hýbala rty jekcíci HusE. 1, 307. Pláčem srdce poče gektati Baw. 105.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


jěktati, -cu, -ceš ned. jektat, cvakat zuby; naříkat, křičet
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2019, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2019, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2019, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 12 lety, 5 měsíci a 10 dny; verze dat: 1.1.9
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web je podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081
„Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.