hubenovati, -uju, -uje ipf.
k hubeněti, hubený
(s) čím strádat, trápit se
Sr. svadnúti, tenčěti
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 4. 5. 2024).
hubenovati, -uju, -uješ, impftiv., hynouti, verkommen. — Dokud hubenugete netbáním marcetis ignavia Ol. Jos. 18, 3, Lit. tamt.; v Bibli 1857: dokud chřadnete leností, Br.: dokud zanedbáváte vjíti. — hubenugy dego Veleš.; hubenowati praepedire SlovKlem. 20b, přeložení netrefné.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².