hroznec, -zencě m.
k hrozn
čeho (vinné révy) malý hrozen
Sr. hrozník
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 6. 2024).
hroznec, -zncě, pak -zencě, masc., demin. z hrozn; z býv. groznьcь. — Ani na vinnici tvé hrozenców i zrn opadalých shromaždovati budeš racemos Kladr. Lev. 19, 10, hrozenczow opadalých Ol. tamt., Mus. tamt. Lepí jest hroznecz Efraimóv melior est racemus Lit. Súdc. 8, 2, hroznecz Ol. tamt.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².