host, -i, masc., cizinec, host; stsl. gostь hospes, stněm. gast = Fremder, Gast. Významy cizinec a host mnohdy splývají. — Němci, již sú zde hoscie, chtie doždaci, by na moscě Prazě… nebude (sic) viděti Čecha AlxB. 6, 25. již jsú zde hosté, cizinci. Vzpoměňtež, že ste svobodní a tito hoſtye nehodni již sú porobeni vámi AlxV. 1323. Smlúvy… ani domácí člověk ani hoſt nemá zbořiti Štít. uč. 90b, domácí člověk a host, opposita. (Němci cizozemci aby nebyli úředníky), ale aby za hoſti držieni byli Pr. pr. 242; o otbytí… kněží a hoſtij a sirotkuov t. 247. Měštěnín některého knížete, který (m. které, t. kníže) jest pod naším knížetem, v našem právě neslove host, nebo ten slove host, ktož jest člověk z panství některého knížete, kteréž není poddáno knížeti našemu Brikc. I, 17 (Brandl, Gloss.). Jáz sem hoſt u vás peregrinus Mus. Gen. 23, 4; hoſt peregrinus MamA. 33a; hoſtem byl v zemi accola ŽPod. 104, 23. — Toho sbožie nemá hoſt v-hoſtie kupovati, ale mají kupovati měšťané v-hoſtij Pr. pr. 255, host, cizince, kupec; dá-li je (majetník své sbožie) hoſti, a ten hoſt chce-li to sbožie prodati t. 244. Přišel ť jest hoſt Mast. 45, rozumí se prodavač mastí, mastičkář. — hoſt hospes Prešp. 1034, BohFl. 695. Mój milý hoſty! Pass. 381; ty zlý hozzty! JidDrk. 19. Mám jednoho hoſty Pass. 476; svého hoſtye vedu tamt. Hospodář svého hoſty móž staviti Rožmb. 233, hospodář, chovatel hostí, může (pro nezaplacení) staviti svého hosta; hospodář, když staví za stravu hoſti t. 235; měščěnín hoſtie svého móž staviti t. 232. (Prokop) sám sě na modlitbu otda…, chtě zbaviti zlého hoſtie Hrad. 11b, chtě hosta zbaviti zlého. Svatý Petr svého hoſtye počě tázati Pass. 289. Neb sem já toho milého hoſty… bohu obětoval Krist. 106b. V dóm přivinúti hoſty neznámého Štít. uč. 138a. (Hrabě a ciesařovna) hoſty na hrad upustista DalC. 39, hostě DalJ. tamt. z rkp. V a Z, v překl. stněm.: den gast. Že jest (dušě) hodna, aby Krista hoſti příjala HusPost. 5a, přijieti koho hosti, přijmouti koho jako hosta. Máš múdré hoſti NRada 534; máš diábly hoſti t. 1900. hooſtem jsem býval EvZimn. 17, hostem býti, bývati; kdy jsmy tě vídali huoſtem t. 16. Veselá mysl hostie viece sytí, než krmě neb pitie Baw. 51. Aby hoſtie toho poslušni byli Mill. 78a. Náděje jest… jako pamět hoſtie jednoho dne přeminulého hospitis Kladr. Sap. 5, 15. Hověj hoſti tomu NRada 1897. Lazař a mnozí hoſtye Krist. 74b; jedni hoſtee Pass. 534. Se škodú svých hoſtíj Štít. uč. 90b; svých hoſti Mill. 96b. Když sě vína hoſtem nedostalo Krist. 35b; to sě hoſtem slíbilo t. 51b. Střiebro dávají neznámým hoſtem Mand. 74a. Tu ť byl všel s těmi hostmi Baw. 258. — Na svém hoſty Pulk. 16b; ſ hoſtiem ŠtítOp. 35a; dobré hoſtie (pl. akk.) hospites Ol. Sap. 19, 13; s sprostnějšími hoſtmi Krist. 37b; mezi hoſtmi HusPost. 166b. — Příjm.: Host TomZ. 1433 n 180, Hoſt Háj. 2a. — Fem. hosti, v. t.

host m. = příchozí, cizinec