hlad, -a/-u m.
1. čeho hlad, pocit nenasycenosti čím; též fig.
2. čeho hlad, nedostatek nějaké potravy; též fig.
hlad mřieti umírat hladem
3. hladomor
4. nedostatek, nouze (?)
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).
hlad, -u, -a, masc., Hunger; stsl. gladъ fames. Z gold-, koř. geld- = žádati. — Juž sě bojě hlada AlxV. 2301, bojě… sě hladu AlxH. 9, 4. Aby chránil jě ot hladu ut alat eos in fame ŽKlem. 32, 19, přeložení volné; aby kirmyl jě w hlad ŽWittb. tamt., w hl̇ad ŽGlossKlem. tamt. Vlk zamrlý, jenž pro hlad otvěsí krli AlxV. 1413. (Ščenci) hladem sotně nohy vlekú t. 1415. — (Sv. Prokop) sám sě na modlitvu otda… tu na koléncí klekajě a na svých prsech padajě, hlad mra, do noci sě postě Hrad. 11b, hlad mřieti; (chudým) hlad a zymu mrziety přěpustíš Pass. 336; vida, ano chudí hlad mru t. 404; ten pústenník hlad mrziel Otc. 306b; (pústenník) namrziew ſye hlad inediae causa t. 435a, namrziew ſie hladem OtcB. na místě stejném; aby (děti) hlad mrżeli RokycKl. 278b. — hlad fames HomOp. 154a, Prešp. 2237; hlad famem ŽWittb. 58, 7, hladem fame t. Deut. 24; ot hlada LMar. 60, Pass. 365, DalC. 94, ot hladu Pass. 336, Pror. 61a; w hladu Rúd. 764, ChelčP. 135a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².