havraní adj.
k havran
1. (o masu) havraní, pocházející z havrana
2. (o mláděti) havraní, narodivší se havranovi
3. (o rodu) havraní, (ve funkci gen.) havranů
4. havranie noha léčivá rostlina, jitrocel vraní nožka (?)
Dolož. též jako vl. jm. místní. Sr. havranový
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 4. 5. 2024).
havraní, adj., z havran, Raben-. — Ptáčátkóm hawranym pullis corvorum ŽPod. 146, 9; hawranyeho plodu corvini generis Ol. Lev. 11, 15. Maso hawranie nemoc znamená BřezSnář. 233.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².