ďálý adj.
dálý adj.
k dieti sě
(o ději ap.) událý, který se stal, „dálé věci“ události
Sr. neďálý, stalý, starodálý
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 13. 5. 2024).
dálý, adj., geschehen, z part. dál sě k inf. dáti sě, dieti sě: přěd vypravením dalych činóv ante historiam Lit. 2. Mach. 2, 33, dalych czynow Mus. tamt., k vypravování daalych czynow historiarum Mus. 2. Mach. 2, 25, ješto by bylo dalym czynom příhodné historiae congruit tamt. 2, 31; jakžto k dalym věcem příslušie historiae t. 15, 39; básně nejsú věci dálé Ezop. IIIb; uslyšav… účinky rekovské dobře dale res bene gestas Mus. 1. Mach. 5, 56; všech nám dalych škod Troj. 44b; což se stalo, měl sem za nedálé Kar. 53; — dalym činem MamC. 130b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dálý adj. který se stal, který se udál: dálé činy, dálé věci historické události
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dálý adj. = udávší se, stavší se; — dálé věci = události
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.