chlebový adj.
k chléb
1. chlebový, (ve funkci gen.) „chleba“ 1
2. (o pokrmu) tvořený „chlebem“ 1
3. (o nádobě, úložném prostoru ap.) určený na chleba
4. (o obilí) chlebový, užívaný k pečení chleba
5. mlýn chlebový fabr. mlýn uzpůsobený k mletí mouky (sr. StčS „pilný mlýn“ s. v. pilný²)
Sr. chlebný
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 13. 6. 2024).
chlebový, adj. z chléb, Brod-. — Vezmi tvrdú kuoru chlebowu Chir. 241a. Pokrm chlebowi escam panis ŽKlem. 13, 4; kirmyu chlebowu cibum panis ŽWittb. 52, 5, krmi chlebowu ŽGlossKlem. tamt., ŽPod. tamt.; twirdoſt chlebowu firmatnentum panis ŽWittb. 104, 16, tvrdost chlebowu ŽPod. tamt.; pod chlebowu okrúhlostí Kruml. 449a, w chlebowe postavě t. 446b. Stuol chlebowi Koř. Žid. 9, 2. Přikrýž… ten hrnek chlebowym taléřem Chir. 317b. Bethleem, to jest dóm chlebowy Comest. 127a. Srov. chlebný.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².