|
|
báti, baju, baje ipf. sr. stsl. bajati 1. o kom, čem mluvit, povídat, hovořit 2. bibl. „báti sobě“ rozmlouvat mezi sebou, hovořit spolu, povídat si 3. co („básn“ ap.) komu vyprávět, povídat 4. komu o kom, čem vyprávět příběh, zvl. smyšlený, báchorku, výmysl ap. 5. o kom, čem, že… vymýšlet si 6. vymýšlet n. šířit nezaručené zprávy, klevetit 7. žvanit, tlachat, naprázdno mluvit Sr. pobáti Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 15. 5. 2024).
báti, baju, baješ, impftiv., fabulari, reden, fabeln, faseln; stsl. bajati, z koř. ba-, pův. bhā-. Mnohé ženy ten obyčej jmajú, když sě zapiú, tehdy bayu Mast. 373. Když (učedlníci) bagiſſta a mezi sebú hlédášta EvZimn. 46; když (učedlníci) sobě bagiechu dum fabularentur Koř. Luk. 24, 15; že (učedlníci) sú sobě báli (sic) na cestě…, ani máme sobě báti (sic) prázdných řečí HusPost. 67b. Daremnie nám baſny bageſſ Štít. ř. 49b; ona mu (děva rytířovi) takú baſen bage KlemP. 23; oni baſnie bagi RokycMus. 593a. Nepřiložie ucha, jako by jim (bóh) baal neb klam jim pravil Štít. ř. 195a; bagicze sobě lži ChelčP. 112b. Hvězdáři sem i tam ledacos bagij Prostopr. 66a. Tam sobě bagi, co sami chtějí RokycMus. 617b Mnoho jiného při tom bagij Háj. herb. 197a. Neroď v tom chlubně baty Vít. 63b. O niež ty vždy bages Tkadl. 31a; o niež tolik bageš t. 31b; tak mnoho hagies (omylem m. baješ) t. 17b; že by o této své (tesknosti) tiem méňe bal t. 43a. Ale Maria, co tu baješ? Hanuš Ostersp. 63 (z XV stol.); jiní sobě bají bdiec, aby jich sen neumdlil t. 94. Ješťe jim přede mnau laješ, co ť se vidí, o nich baješ Pam. 3, 98. bagy fabulor SlovE. 222a; Baati, baſnie rozprávěti Lact. 199d. Přeměněno v dial. bajam impt. bajaj (povídej) BartD. 1, 198 (laš.). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
báti, baju, -ješ ned. vyprávět povídačky; vymýšlet si, bájit: oni básně bají; bajíce sobě lži Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
báti (1. sg. baju) nedok. = vyprávěti smyšlenky, mluviti, bájiti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|