byť konj. a partik.
k býti
I.
konj.1. hypotet.-konces. byť, i kdyby; připojuje větu, navzdory jejímuž obsahu se uskutečňuje děj vyjádřený větou řídící
2. hypotet. kdyby, jestliže by; připojuje větu, jejíž obsah je pojat jako podmínka uskutečnění děje věty řídící
3. obsah. aby; připojuje větu vyjadřující cíl věty řídící obsahující přání, pokyn ap.
4. obsah. po větě řídící se slovesem v záporu že by, aby; připojuje větu vyjadřující uskutečněný děj označený v řídící větě za nepravděpodobný
5. obsah. po slovesech mluvení a myšlení že (by); připojuje větu vyjadřující jádro sdělení věty řídící
II.
partik.přací kéž; uvozuje větu vyjadřující přání
Sr. by, bych. – Tvar přísudkového slovesa vždy obsahuje l-ové part. – K I/4: V dokladech převažuje postojová modalita jako prostředek vyjádření dílčího odstupu mluvčího od obsahu věty (reprodukce cizího mínění)
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).
byt, -a, -u m. byť, -i f. podstata; bytí, jsoucnost u věčnéj byti na věčnosti; obydlí; pobyt
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.