brsněl, -a/-u m.
bršněl, -a/-u m.
brsniel (?), -a/-u m.
brslen, -a/-u m.
sr. přěslen
1. plod brslenu tvarem připomínající vřeteno s přeslenem, popř. plod bez stopky připomínající pouze přeslen
2. brslenový keř
3. vřeteno s přeslenem
Informaci o výrobě vřeten ze dřeva brslenu považuje V. Machek za mylnou. Sr. přěslen, vřěteno. Sr. V. Machek, NŘ 34, 1950, 89
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 10. 5. 2024).
brsniel v. brsněl
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 10. 5. 2024).
brsniel, -a, -u, brsníl, Spindelbaum; souvisí s brslen. — Fusanus est arbor dicta a fusis faciendis, quia de ipsa ut plurimum faciunt (t. fusos), Brſnil Lact. 262c; brſnyel fusale Prešp. 596 (v kap. De plantis), Vít. 95a, BohFl. 227, brzssnyel Rozk. 1119, brſnyl Nom. 66a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².