bot (?), -a/-u m.
bota, -y f.
vysoká těsná, přiléhavá, často špičatá kožená bota, sahající ke kotníkům n. i výše
Podobu bot předpokládá V. Machek, sr. Etym. slov.² s. v. bota, a s poukazem na střlat. f. botta vedle m. bottus připouští pro starší češtinu E. Michálek, NŘ, 50, 1967, 250–251; lexikální kartotéky stč. materiálu však průkazný doklad maskulina neobsahují
Sr. škorně
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024).
bot, masc., většinou bota, -y, fem., Stiefel, střlat. bota, botta fem. a také botus masc. DC. — Aby (nemocný) měl v zimě obuv dvénásobní totiž boty Sal. 379; zachovej nohu v teple v botach prostraných tamt.; aby mne bil kyjmi i boty Pam. 3, 96; boti Prešp. 1798, boty Rozk. 2752, Boh. min. 23a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².