bodlák, -a/-u m.
k bósti
1. bot. bodlák, pichlavá rostlina s ostny na listech, zvl. bodlák (Carduus L.), pcháč (Cirsium L.) n. trnovec (Paliurus Mill.)
2. bot. rostlina připomínající bodlák ostny na plodu, zvl. kotvičník (Tribulus L.), n. špičatými listy, zvl. motar (Crithmum L.)
3. bot. trnitý strom n. keř, zvl. hloh (Crataegus L.)
4. bibl. metla n. bič opatřený výstupky n. uzly („bodláček“)
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).
bodlák, -a, -u, masc., Distel: z bod-, bósti. I zda-li sbierají s bodlakow fíky? HusPost. 134b. Vezmi bodlak weliky LékA. 59b, bodlak weliky ma tyto moci t. 117b. Všickni tyto bodlákowé Háj. herb. 39b, kardové anebo bodlácy t. 188b. bodlak MamV.; bodlak tribulus Pror. Ol. Os. 10, 8, LékB. 132b; bodlak tribulus Pernšt. Os. 10, 8, paliurus t. Isa. 34, 13; bodlak rhamnus Lact. 264c; bodlak paliurus RostlF. 12a; bodlak czerweny hasta regia Rostl. 11b. bodlak *cratanus RostlC. 109a, *cartanus marinus RostlB. 145b, *cretanus marinus Rostl. 11a, *cetamus LékB. 111a. — Bodák, končité dřevo: bodlakem točíš končitým dřevem mají ji (odsouzenou ženu) bósti WintObr. 2, 440 (z XV stol.).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².