blahánie, -ie n.
k blahati
1. blahořečení, chvála, velebení
2. požehnání, dobrořečení
Autor: Markéta Pytlíková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 8. 5. 2024).
blahánie, -ie, neutr., blahořečení, Lobpreisung. — blahanye benedictio ŽWittb. 20, 7, t. 83, 8; k blahany hospodinovu ad benedicendum Ol. Num. 27, 12, ku blahany Mus. tamt.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
blahánie, -ie n. blahořečení, blahoslavení
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.