bezruký adj.
k ruka
bezruký, kdo nemá ruku n. ruce
Dolož. též jako vl. jm. osob. Bezruký
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).
bezruký, adj., ohne Hand. — Příjm. Bezruky TomZ. 1414 n 305; fem. Bezruke t. 1435 n 240.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².