berně, -ě f.
berna, -y f.
k berný, bráti
1. zvl. „královská berně“, „zemská (obecná) berně“ berně, mimořádná, ve zvláštních případech vybíraná daň odváděná králi
2. daň, peněžní n. naturální dávka odevzdávaná vrchnosti
Sr. dan, StčS pomoc 5, šos
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 18. 5. 2024).
berně, -ě, fem.; daň králi pro dobro zemské povolovaná, potom daň vůbec, Steuer. — Communem terrae collectam, quae vulgo berne vocatur Reg. I, 1208. Communem terrae collectam, quam berne vocamus t. 1209. Nullam collectam vel steuram recipiant, quae vulgo berne vel pomocz dicitur t. 1240; nullam collectam vel steuram, quae vulgo bernie vel pomocz dicitur t. 1249; berne t. III, 1325. — bernye steura Prešp. 1980, Rozk. 3011. — Bernye slove zde v Čechách obecná pomoc královi. Té sú najprv páni pro obecné dobré povolili. Ale… strach mě za krále, že přieliš často ji béře; páni pak hřešie w berny, pochlebujíc a nechtiec rozhněvati krále pravdú…; a nejsú bez viny i vládyky, když málem odbudúc bernye mnoho vezmú na svých lidech. Štít. uč. 86a. (Králové) berny zživúce berú jiné pomoci Hrad. 106b. Kniežata plodie šosy, k tomu bernye t. 106a. Placenie bernie po čem z domu Pr. pr. 261; platiti dva groše jedné Bernie tamt.; ižádný měštěnín výš bernij platiti nemá tamt.; nejmá (Němec) na úřadiech ani na Berniech seděti tamt. O berni v Praze (půl groše z kopy majetku) v. TomP. 2, 352 a 353. — Znění starší bylo berňa: collectas et bernias solvet Reg. II, 1296. Z něho pochází berna v textech lat. a něm.: exactionem, quae vocatur steura vel berna regis Reg. I, 1235; collecta seu berna t. II, 1291; si collectam seu bernam rex poneret in terra tamt.; eiusdem collectae seu bernae tamt.; collecta, quae vulgariter berna dicitur t. 1310; a solutione, quae vulgariter berna dicitur t. III, 1331; von der berna oder landsteuer tamt. 1332; a odtud pak také v textě českém: o bernach ku potřěbám lidí svatých Lit. praefat. Corint.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
berně, -ě f. daň povolovaná králi v zájmu země; dávka, poplatek vůbec
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.