frank, -a/-u m.
k lat. francus
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).
Frank, -a m.
k lat. Francus
1. Frank, příslušník franského národa
2. „Franci“, -kóv, Frank pl. m. Franky, franská země
Též jm. osob.
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).
Frank, a, masc., jm. národní; Serbenín Charvatus, frank Franco…, Slověnín Sclavus atd. Prešp. 866. — Příjm. a k tomu adj. -ový frankový, z possess. -óv Frankóv: Beneš Frankowe TomZ. 1435 n 306.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².