je internetová aplikace, která od listopadu 2006 postupně zpřístupňuje textové, obrazové a zvukové zdroje k poznání historické češtiny. Tvůrcem a provozovatelem Vokabuláře webového je oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. (dále ÚJČ). Vokabulář webový je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určen pouze k nekomerčním účelům. O technické stránce Vokabuláře webového informujeme zde.
Od roku 2020 jsou náplň a provoz Vokabuláře webového podporovány také Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, projektem č. LM2018101 LINDAT/CLARIAH-CZ.
V současné době tvoří Vokabulář webový tyto lexikální zdroje: Elektronický slovník staré češtiny (ESSČ), Staročeský slovník, sešit 1–26 (StčS), Slovník staročeský Jana Gebauera (GbSlov), Malý staročeský slovník (MSS), Slovníček staré češtiny Františka Šimka (ŠimekSlov), Index Slovníku staročeských osobních jmen Jana Svobody (IndexSvob) a digitalizovaná lístková kartotéka Jana Gebauera.
Elektronický slovník staré češtiny i Staročeský slovník jsou díla vzniklá (či vznikající) na půdě oddělení vývoje jazyka ÚJČ; na vzniku Indexu staročeských osobních jmen Jana Svobody se podíleli pracovníci ÚJČ PhDr. Libuše Olivová-Nezbedová, CSc., a doc. PhDr. & RNDr. Karel Oliva, Dr. Za možnost zapojit do webového hnízda elektronickou verzi Malého staročeského slovníku děkujeme autorům či nositelům autorských práv k tomuto dílu, jmenovitě prof. PhDr. Karlu Kučerovi, CSc., doc. PhDr. Heleně Běličové, DrSc., a prof. PhDr. Karlu Kamišovi, CSc., kteří našemu záměru laskavě vyšli vstříc. Za souhlas uveřejnit rovněž dodatek k Malému staročeskému slovníku, tj. stať Václava Křístka o staročeských pravopisných systémech, děkujeme nositelce autorských práv k uvedené práci PhDr. Marii Bělíkové. Stejně tak patří naše poděkování Středisku Teiresiás, zastoupenému PhDr. Petrem Peňázem, které nám poskytlo Malý staročeský slovník v elektronické formě.
Ve Vokabuláři dále zpřístupňujeme slovníky, které především z časových důvodů nebylo zatím možné zapojit do jednotného vyhledávání. Jedná se o Česko-německý slovnář Jana Václava Pohla, jehož elektronickou edici vytvořil se svými kolegy prof. Tilman Berger z univerzity v Tubinkách; dalším nezapojenými zdroji jsou Dodavky ke slovníku Josefa Jungmanna od F. L. Čelakovského; Slovář český, to jest slova některá česká jak od Latinářův, tak i od Němcův vypůjčená, zase napravená a v vlastní českou řeč obrácená k užívání milovníkův české řeči Jana Františka Josefa Ryvoly
a Deutsch-böhmisches Wörterbuch Josefa Dobrovského, Thesaurus Linguae Bohemicae Václava Jana Rosy a další slovníky. Formou digitalizovaných obrazů doplněných o metainformace jsme v modulu digitalizovaných slovníků zveřejnili Slovník česko-německý Josefa Jungmanna – jedná se o fotokopie archivního exempláře, v němž sám autor označoval opravy a doplňky textu. Možnost náhledu na fotokopie původního tisku poskytuje i elektronická edice slovníku Daniela Adama z Veleslavína Nomenclator omnium rerum propria nomina tribus linguis – Latina, Boiemica et Germanica – explicata continens.
Úkolem Vokabuláře webového je poskytnout zájemcům o historickou češtinu především informace o její slovní zásobě, k čemuž slouží zejména stránky Vyhledávání a Listování. O způsobech, jakými lze na stránce Vyhledávání formulovat dotaz k hledání ve slovníkových zdrojích, najde uživatel poučení v nápovědě Jak hledat. Nápověda k tzv. listování, tj. procházení slovníkových zdrojů „po listech“, je umístěna pod tlačítkem Jak listovat. Modul listování pro Vokabulář webový vytvořil RNDr. Petr Jäger.
Informace získané vyhledáváním/listováním se liší v závislosti na zdroji. Získané údaje lze pohodlně archivovat v tiskové verzi. – Gebauerova lístková kartotéka a slovníky nezapojené do jednotného vyhledávání jsou přístupné z nabídky Zdroje a vyhledává se v nich samostatně.
Na stránky Vokabuláře webového jsme umístili rovněž korpusové zdroje, z nichž zájemce získá informace nad rámec jednotlivých lexikálních jednotek. Staročeská textová banka obsahuje texty staročeských literárních památek a zároveň může do určité míry nahradit dokladovou část u těch staročeských lexikografických zdrojů, které ji neobsahují. Do středněčeské textové banky zahrnujeme texty nestaročeské, tj. pocházející z období 16. až 18. století. Obě textové banky jsou též zpřístupněny v aplikaci KonText. V edičním modulu jsou staročeské literární texty prezentovány společně se základním komentářem k textu. Ediční modul vznikl ve spolupráci s ostravskými programátory Davidem Beinhauerem a Lukášem Kubisem. Díla starší české literatury poskytujeme též ve formě audioknih.
Poučení o historické češtině najde uživatel také v modulu digitalizovaných mluvnic a obdobných příruček z 16. až 19. století. Modul slouží k nejen k studiu dobového stavu a proměn českého jazykového systému, ale též k bádání o vývoji českého mluvnictví. V modulu odborné literatury zveřejňujeme Historickou mluvnici jazyka českého Jana Gebauera a knižní monografie Igora Němce Vývojové postupy české slovní zásoby a Rekonstrukce lexikálního vývoje. Na přípravě obou modulů se podílel programátor Lukáš Kubis.
Snažíme se, aby se uživatelům s Vokabulářem webovým dobře pracovalo a aby jeho prostřednictvím získávali informace rychle a spolehlivě. Ačkoliv usilujeme o bezproblémový chod, jsme si vědomi toho, že se zřejmě nevyhneme nedostatkům a obtížím, které se mohou vyskytnout např. při zobrazování některých staročeských hlásek (např. palatalizovaných). Budeme rádi, když nás uživatelé budou informovat formou připomínek nejen o své zkušenosti s fungováním Vokabuláře webového, ale také o chybějících či nesprávných údajích a informacích atp. u jednotlivých hesel pomocí tlačítka Připomínky.
V budoucnosti zamýšlíme doplňovat Vokabulář webový dalšími zdroji. Kromě novodobých slovníků historické češtiny bychom rádi zpřístupnili i slovníky dobové. Časový harmonogram „naplňování“ Vokabuláře webového záměrně neuvádíme – rozvoj bude postupný, závislý na mnohých okolnostech. Současně jsme si vědomi, že pozvolné připojování dalších a různorodých zdrojů snižuje přehlednost a funkčnost aplikace, která byla naprogramována pro publikaci několika slovníků historické češtiny. Původní aplikace, která je v provozu poměrně dlouho, zároveň již nedostačuje současným technickým možnostem a nesplňuje estetické a funkční nároky, které uživatelé na obdobné webové stránky kladou. Proto v současné době intenzivně pracujeme na přípravě zcela nového Vokabuláře webového.
Přístup ke stránkám Vokabuláře webového je bezplatný. Pokud budete užívat informace získané z Vokabuláře webového ve svých publikacích, citujte jej podle návodu.
Alena M. Černá, Boris Lehečka, Štěpán Šimek