Jan Václav Pohl: Česko-německý slovnář oder Böhmisch-Deutsches Wörter-Buch. In: Grammatica linguae Bohemicae oder Die böhmische Sprachkunst, bestehend in vier Theilen… Vídeň; Praha; Terst (Wien, Prag und Triest), Johann Thomas von Trattner 1756, s. 205–258.
Viz Knihopis č. K14094 (http://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=KPS&ccl_term=K14094), Jungmannova Historie literatury české V. 28.
Elektronická podoba Česko-německého slovnáře Jana Václava Pohla (1720–1790) byla pořízena z prvního vydání Pohlovy mluvnice Grammatica linguae Bohemicae. Do Vokabuláře webového mohla být zařazena díky vstřícnosti prof. Tilmana Bergera z univerzity v Tubinkách, jenž se svými spolupracovníky tuto elektronickou verzi Pohlova slovníku pořídil.
Na několika místech je v číslované poznámce pod odstavcem upozorněno na tiskové chyby.
Poznámky k transkripci češtiny
Transliterovaný text slovníku Jana Václava Pohla byl transkribován do novočeského pravopisu pomocí automatického softwarového nástroje Transcriptorium. Následovala kontrola této transkripce, kterou provedla Mgr. Pavlína Kuderová.
Při transkripci bylo problematické rozhodnout, zda odchylky od standardního pravopisného (tiskařského) úzu jsou nedostatky tisku, které by bylo náležité v elektronické verzi slovníku opravit, či zda se jedná o aplikaci pravopisných návrhů Jana Václava Pohla. Tyto pravopisné teorie mohly najít odraz v tiscích Pohlových děl, i když tento odraz zároveň mohl být zkreslen normalizačními zásahy tiskařů, korektorů a jiných osob, které se podílely na výsledné podobě knihy.
Odchylky od pravopisného úzu shledáváme především v oblasti vokalické kvantity. Opravujeme pouze nepochybně chybné zápisy; v ostatních případech ponecháváme v transkripci délku či krátkost vokálů, které jsou uvedené v tisku, abychom případným badatelům neznemožnili další výzkum Pohlova pravopisu, případně i tiskařského úzu druhé poloviny 18. století. Zachováváme na příklad zaznamenanou krátkost v koncovce nominativu složených adjektiv (zejména ženského rodu) ve skladební pozici shodného přívlastku (např. Května neděle, Bíla sobota, Červena řepa, Punčocha hedbávna; Mrtve tělo; Teleci maso; spůsobnosti lidske). V některých případech se nestandardní vokalická kvantita českých výrazů z Pohlova slovníku shoduje s nestandardní kvantitou doloženou i v jiných zdrojích (např. Sýn, Kúře; důkazem, že taková kvantita je autorský záměr, dokládá i opakování stejné lexikální formy v tomto slovníku), dále Pívo, Polivka, Zajic, Chleb, Žíto aj. Kolísání ponecháváme také v afixech, u nichž je rovněž doloženo z jiných zdrojů, neboť může odrážet vokalickou kvantitu mluvené řeči či kvantitu nářeční (např. Hodinař, Vystavnice, Zastěra, Koštíště, Ohníště aj.).
V transkripci zachováváme i další specifické jazykové rysy, např. podobu Očím Stief-Vatter, která může být výsledkem zjednodušení souhláskové skupiny, avšak nelze vyloučit ani chybu tisku. Zachováváme i psaní podob vzniklých asimilací (např. Potkova, Těškomyslnost).
V transkripci opravujeme interpunkci, která byla v tisku v některých případech užita nadbytečně a sloužila pouze k automatickému oddělení dvou sousedních slov, např. Swatoduſſnj, Swátky upravujeme na Svatodušní svátky, Kadeřave, kudrnate, vlasy na Kadeřave, kudrnate vlasy). Zároveň v transkribované části doplňujeme interpunkční čárku tam, kde v tisku omylem vytištěna nebyla (např. výraz minułý předeſſlý Rok transkribujeme Minulý, předešlý rok).
Psaní velkých písmen v transkripci upravujeme podle současných pravidel pravopisu. Velké písmeno rovněž uvádíme na začátku řádku s novým heslem.
Za přípravu internetové verze slovníku děkujeme Pavlu Květoňovi.