nábděti, -bźu, -bdí ipf.; k snábděti
co vnímat, věnovat pozornost něčemu: ausculta nabdiei MamKapR 39a (Pr 4,20 ausculta sermones meos: ſnabdyey řěči mé BiblDrážď, ~Ol, ſnabdiey řečí mých ~Lit, pozoruj řečí mých ~Pad, pozoruj pilně řečí mých ~Praž)
Jde o deprefixaci ze snábděti (v.t.). Ve významu ‚chránit, zachovávat při životě‘ dolož. v památkách čescsl. redakce (Bes), v. Slov. stsl. s.v. nabъděti. – Za lat. auscultare stč. též naslúchati, patřiti, poslúchati