řčený adj.
rčený adj.
řečený adj.
k řéci
řečený, již dříve uvedený, v řeči n. jiném obdobném projevu vzpomenutý
řečený, zvaný, nazývaný, jmenovaný
řečený, vyřčený, vyslovený
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 8. 5. 2024).
řečený v. řčený
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 8. 5. 2024).
prořečenie, -řečený v. prorčenie, prorčený
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.