čies, -a/-u m.
1. tuk, mastná látka v těle živočichů, zvl. morek
2. vnitřek pšeničného zrna
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 3. 5. 2024).
čies, -a, -u, masc., tuk, adeps, medulla, Fett, Mark. — Nepřietelé czyes jejie sevřěli adipem ŽKap. 16, 10. Krmil jě z czyaſſ (sic) pšenicě ex adipe t. 80, 17. Jako z czyeſſa adipe t. 62, 6. Czies MamF. 85a. czes adeps Prešp. 549. — V ŽKlem. psáno: kozelcě ſ cieſſu pſenycznu hircos cum medulla tritici Deut. 14, trvám omylem opisovačovým m. s čiesem pšeničný., — Z toho nč. číšek a etymologií lidovou čížek = tuk v kostech, morek, medulla.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
čies m. tuk; dřeň (kostní i rostlinná), morek
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.