1. nálad. ó, oh, ach; vyjadřuje různé osobní pocity, zvl. obdiv, překvapení, radost n. naopak lítost, obavu, odpor; v hodnotícím oslovení n. před řečnickou otázkou zdůrazňuje citové vzrušení nad vytčenou vlastností n. skutečností: O nemúdří i zameškaní srdcě k věření ve všem, jenž sú mluvili proroci EvVíd 20b (L 24,25: tak i ost.) o; O božie milosti tvrdná…, rozprostřěla s svú moc divně! LegUmučŠtítK 51; O, kak vědmo nevědieše a tak učeně blúdieše HradMagd 45b; O mój květe přěžádúcí,… jáz, tvá přěžalostná mátě, umřěla bych ráda za tě HradMar 56a; O, odkad mi jest to spadlo, ež jest přišla matka mého hospodina ke mně? PasMuzA 279; O, že nic nemuož býti bezpečno přěd diáblem OtcB 144a o; [Tiberius k Veronice:] O, přeblaze tobě, že jsi zaslúžila dotknúti se Ježíšova podolka VeronK 113 vere tu meruisti; O, kak tvrdé a těžké jest podstúpenie pýchy ŠtítBojVyš 1b o; z tú dvú biskupú jeden umřel a volaje: o, o, oo, čepice sňata, a co je pod ní skryto bylo, ukázáno je ŠtítBrigP 57b o, o, o; O biedný, ktož jest okrášlen jie [pýchou] Čtver 83a o; salve, sancta parens, enixa puerpera regem O svatá rodice, matko GlosSed 48b; O nastojte, co jich [hříchů] má papež, biskupové, faráři HusSvatokup 121b; O, co by o tom diábelství němém mohlo povědíno býti ChelčPost 88a; O, já biedný člověk! RokJanB 79a; O, o nešťastná čérťata, čert mi vás nahodil! RokPostA 143b; O usta smrdutá mluviti! O pero křivolaké psáti křivdu proti pravdě! KorMan 77a; Ó, nikdá nebudeš moudrý, budeš li se míti za moudrého AktaBratr 1,341a

2. [ve větách žadacích] ó, ach; citově zdůrazňuje žádost (v oslovení výše postavené osoby též s vyjádřením úcty); u kond. ó kéž, ach kéž, kéž: Ježíšě požehnaného… nám po tejto púšči ukaž! Ó milostivá, ó dobrotivá, ó přeslavná matko božie! LyrDuch 63; Ó králi nebeský, uslyš svój lid český, zbav nás núzě této LyrDuch 72; oo, bychme byli zemřěli [Židé] v Ejiptě ComestC 64a utinam mortui essemus; nenieť syn, ale pankhart neb kopřivčic aneb ženimčic, o, o, by mi ho tuto lidé dali, abych ho zahubil ComestC 129b utinam daretur; O, chceš li býti očiščena, obratiž sě k uostnu svatého svědomie AlbRájA 96b; O by všichni lidé srozuměli tomu, čemu srozuměti mají TkadlA 21a; una littera est diccio, ut a, cum est adverbium…affirmandi, et o, dum est adverbium optandi HusOrth 41a; O by Ismahel živ byl před tebú BiblPad Gn 17,18 (by byl jedno zdráv ~Card, ~Ol, bodajž…živ byl ~Praž) utinam…vivat; O bychom byli zemřeli v Ejiptě…O, bychom byli zhynuli BiblPad Nu 14,3 (O…daj buoh ~Praž, ach…auvech ~Card, ~Ol, ~Lit) utinam…utinam; O by prolomil nebesa a sstúpil BiblPad Is 64,1 (~Praž, aj ~Ol, ej ~Lit) utinam dirumperes; O milí mistři, rozpomeňte se na to,…co vám příslušie KorMan 5a; proč z života vyvedl si mě, kterýž o bych zkažen byl BiblPraž Job 10,18 (jenž bych byl zhynul radějí ~Card a ost.) qui utinam consumptus essem; O byšte přetrpěli nětco maličko nemúdrosti mé BiblPraž 2 C 11,1 (byste sdrželi EvOl a ost.) utinam sustineretis

3. [v oslovení] zdůrazňuje oslovovací funkci vokativu (podle lat.): O ženo, veliká jest viera tvá, buď tobě, jakož chceš EvSeit 142b (Mt 15,28: tak i ost.) o mulier; jiný uzřev jej, vece: A ty z oněch jsi. A Petr vece: O člověče, nejsem EvOl 258b (L 22,58: tak i ost.) o homo; usta naše otevřěna jsú k vám, o Korintščí BiblDrážď 2 C 6,11 (tak i ost.) o Corinthii; čemu sě divíš, o Gabriel PasMuzA 178; ukáži tobě, o člověče, co by bylo dobrého BiblOl Mi 6,8 (tak i ost.) o homo; budu [Bůh] smrt tvá, o smrti BiblOl Os 13,14 (tak i ost.) o mors; cantemus, socii zpievajme, O tovařišie GlosSed 228b; z kterého rodu jsi, o mládenče BiblPad 1 Rg 17,58 (~Praž, z kterého s rodu, mládečku ~Card, ~Ol) o adolescens; O bratře milý! Jakož mi píšeš… ArchČ 11,262 (1453)