zvon, -a/-u m.
kovový předmět vydávající tón, zvl. zvon
plášť zvonovitého tvaru
zvon ryby porce na šíř nařezané ryby, připomínající tvarem zvon, „podkova“ ryby (sr. pol. dzwonko ryby)
Autor: Markéta Pytlíková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.22, citován stav ze dne 30. 5. 2023).
