vzrušiti, -šu, -ší pf.
dolož. jen zrušiti², -šu, -ší pf.
z čeho (kořenů) co vyvrátit
Ojed. doklad. Sr. vyvrátiti
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
zrušiti, -šu, -šíš dok. zrušit; rozbít, zničit: z kořěn zrušiti co vyvrátit, vykořenit, vyplenit; porušit, pokazit; — zrušiti sě zaniknout; zřítit se, rozpadnout se, padnout; porušit se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
zrušiti dok. = porušiti, zničiti, zkaziti; — zrušiti sě = vypršeti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.