zbraňovati, zbraněvati, -uju -uješ ned. (čeho) zabraňovat, bránit čemu, zapovídat co; držet v kázni; obraňovat, ochraňovat; — zbraňovati sě dát se odstrašit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
zbraňovati nedok. = držeti v kázni; — obraňovati, ochraňovati; — zbraňovati komu čeho = zapovídati komu co; — zbraňovati sě = dáti se odstrašiti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.