zastav́ený adj.
k zastaviti
(o ději n. činnosti) zastavený, přerušený, zvl. ukončený
(o vodním toku) zastavený, zvl. přehrazený (?)
jur. (o majetku ap.) zastavený, daný do zástavy
Sr. zástavní, zástavný
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025).
