zapřáhati, -aju, -á ipf.
k zapřieci
vytvářet spřežení, co (zvíře) v co zapřahávat
co (vůz ap.) zapřahávat, opatřovat spřežením
koho v co (osidla ap.) chytat, lapat
Sr. upřieci
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
