vz předl. (s akuz.) nad; na; proti; vz někoho býti být proti komu, stavět se na odpor, odporovat, protivit se komu; vz sparu proti horku; bieše veliký na dvanáste noh vz déli na délku; vz hóru nahoru; vz hóru sě vyvýšiti povyšovat se; vz to pověděnie na tu řeč, na ta slova, k těm slovům
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
vz praep. = nad; proti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.