vyraziti, -žu, -zíš dok. vyrazit; vypudit, zapudit; (koho z čeho) vyhodit, vyloučit koho z čeho, zbavit koho čeho: lidé z rozumu sú vyraženi; vyjmout, udělat výjimku; — vyraziti sě vyrazit, vyřítit se, vyběhnout, vyskočit; zdvihnout se; objevit se; vyvalit se; odvážit se; rozjásat se, zajásat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
vyraziti dok. (blud) = odraziti, zaraziti, vypuditi; — v. z umu = zbaviti rozumu; — vyraziti sě = vyjeti, odděliti se; — v. se v řeči = odchýliti se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.