vstáti, vzstáti, -stanu, -eš dok. vstát, povstat, zvednout se: z mrtvých vzstáti; (na koho, proti komu) povstat proti komu: vstáti na vojnu zdvihnout se do války; (po kom) nastoupit (na trůn) po kom: Neklan vsta po Křěsomyslu; vzmoci se, vzpamatovat se: ten rod viece nevstane; rozmoci se: když německý jazyk v zemi vstane; (z čeho) zbavit se čeho: vstáti z nemoci uzdravit se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
