vrtěti, -cu, -tíš ned. vrtět, kroutit: vrtiece svými hlavami; vrtě očima; nevěda co pověděti, i vrtieše myslí, protože nic nevědieše byl na rozpacích; chybu vrtěti pochybovat, být na pochybách; — vrtěti sě vrtět se, kolísat; pohybovat se; plést se, motat se: myslí sě vrtěti; točit se, kroutit se, otáčet se; zmítat se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
vrtěti nedok.; — pověst vrtíte v přísloví = užíváte přísloví
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.