vrch m. vrch; vrchol; temeno, kštice, vlasy; za vrch za hlavu, za vlasy; ot vrchu do pat od hlavy k patě; od vrchu až do vrchu vrchovatě, do posledního místa; od vrchu do konce odshora dolů; povrch, kryt
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
vrch předl. na (s gen.): vrch koně na koni
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
vrch m. = vrchol; temeno, kštice; — za vrch (smýkati) = za vlasy; — posvrchu = povrchu
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.