vodič, -ě m. vůdce, průvodce; pěstoun
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

vodič m. = pěstoun; vůdce, průvodce
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
