všemohúcí adj.
zvl. o Bohu, jeho moci ap. všemohoucí, všemocný
relig. zpodst. m. Všemohoucí, Bůh
Sr. všehomocný, všemahúcí, nevšemohúcí
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
