vývrat m. zničené místo, troska; zvratek, vyvrhnutý pokrm
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
vývrat m., vývratek m. = co kdo ze sebe vydáví, vyvrhne
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.