vypověděný, výpovědný, vypovědnící adj. vypovězený, vyhoštěný, vyhnaný: výpovědný člověk vyhnanec; k tobě volámy, vypovědnící děti Eviny; určený, stanovený
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
výpovědný adj.; — výpovědný člověk = vyhnanec
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.