vóle, -e f. vůle, libost: k vóli po vůli; své vuóle požívati prosazovat svou vůli; svá vóle svévolnost; zvůle; volnost; svolení, souhlas: přidati svú vóli dát souhlas, svolení; po mé vuóli s mým souhlasem; po vóli, svú vólí dobrovolně; voľú nevoľú volky nevolky, chtě nechtě; plnost, hojnost, blahobyt; do vóle do libosti
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
vóle f. = vůle, volnost; nevázanost, zvůle; — hojnost; — k vóli = po vůli
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.